Jak jsem k józe dostala?
Vítám Vás na mém blogu, ráda se podělím o mou cestu s jógou, kterou jsem si prošla během pár let, kam mě dál vede a vůbec jak jsem se seznámila se samotnou jógou a jak jsem s lekcemi začala.
První seznámení s jógou jsem nabyla už jako malá slečna asi kolem 12 let. Všimla jsem si, že existují nějaké pozice dnes vím, že se jim říkají Ásany, a naprosto mě na pohled uchvátili. Později jsem zjistila, že je tomuto umění říkáno Jóga. Přišla jsem po čase na to, že se cvičí i dokonce u nás v Chomutově a to konkrétně v relaxačním domě Salve. Rozhodla jsem se kolem 14 věku, že lekci navštívím. Byla jsem trochu v rozpacích, protože jsem na lekci byla nejmladší, ale už tehdy jsem věděla, že tohle je má cesta a jednou jógu budu předávat. Dál jsem v józe nepokračovala, protože mezi mými vrstevníky jsem neznala nikoho, kdo by jógu také cvičil a ještě jsem necítila, že je ten správný čas. Dalo by se říci, že jsem se nechala ovlivnit okolím, protože dle názoru ostatních byla jóga divná a nudná.
Dnes bych však reagovala jinak, tomu je v životě velmi často tak, člověk by se velmi často rád vrátil zpět a opravil svou cestu, ale zároveň jak se říká, vše je tak, jak má být. Cítím, že díky cestě, kterou jsem si vybrala mám zase na druhou stranu v sobě větší pochopení a pokoru.
Nicméně život běžel a já se snažila žít tak nějak normálně jako ostatní, chodila jsem do práce, která mě úplně vnitřně nenaplňovala a také pár míst vyměnila. Přišel nakonec den, kdy jsem si řekla:
,, Co mi chybí?“
,, Proč nejsem spokojená?“
,, Co mi chybí k naplnění mého srdce?“
Velmi často v životě se snažíme dělat to, co nám radí ostatní, protože následná podpora od nich je pro nás velmi důležitá, abychom dané úkonu zvládly. Najít svou opravdovou sílu, potenciál a jít si za svými sny je velká výzva a já jsem se rozhodla jít na tu mou cestu, ať mi každý říká, co chce. Stále mám v sobě strachy, obavy a pochybnosti. Musím sbírat odhodlání a není to úplně jednoduché, protože to bere energii v dalších krocích pokračovat.
Nakonec jsem se odhodlala ke konání. Řekla jsem si, že je to můj život a budu si dělat, co chci já. Nebudu už dál na nic čekat. Jednou se chci otočit a říct si, ano jsem šťastná, že jsem následovala v životě své srdce, svůj vnitřní hlas.
Přihlásila jsem se na kurz instruktorky jógy a pak následně otevřela živnost. S lekcemi jsem začala pozvolna a nabalovala si klientelu v různých místech Krušných hor. Do toho jsem si plnila další můj sen a věnovala se včelaření. Čas se včelkami vnímám jako krásný a stala jsem se na pár let součástí včelí farmy, kde jsem přišla na to, že to byla pro mě ta nejhezčí práce na světě. Opustila jsou současně mé tehdejší zaměstnání a věnovala se včelám a józe. Na tento čas moc ráda vzpomínám. Byli to krásné časy.
Jak mé lekce a plány pokračovali?
Přišla doba pandemie a mé lekce a chuť v nich pokračovat opadali. Různé zákazy, opatření a příkazy mě vzali chuť dál tvořit. Jediný způsob, jak pokračovat mi dávalo Online, k čemu jsem se s postupem času dostala a nyní mám Online videa ke koupi přímo na webu.
V této době ke mě přišla nabídka práce ve školství, kterou jsem přijala a zůstala jsem v tomto oboru 5 let. K tomu jsem lekce jógy začala předávat tam, kde jsem se prvně s jógou seznámila, tedy v Domě Salve. Nejčastěji se věnuji Hatha józe a pořádám ucelený kurz, ale také miluji Jin jógu, která je velmi jemná a intenzivní, jako samotná žena.
K tomu jsem mě dlouhá léta táhlo vytvořit Jógový Festival a zvažovala jsem nad ním opravdu dlouho, nemohla jsem si pomoci přestat na něj myslet, až jsem potkala ženu, která měla ten stejný pocit. To mě utvrdilo v tom, že mám konat. Rozhodla jsem se, že do toho půjdu a dostávala jsem různá doporučení, jak začít. Sháněla jsem informace a podle nich konala dál. Musím říci, že bez skvělých lidí kolem mě by nikdy festival nebyl. U včeliček jsem se naučila, že každá má svou funkci a jedna bez druhé nemůže ve společenství včelstva fungovat. Takto to vnímám i u lidí, musíme si pomáhat a vzájemně se podporovat a doplňovat. V roce 2022 vznikl 1.ročník a já jsem vděčná, že festival pokračuje a rozvíjí se.
Já a jóga?
Miluju pohyb všeobecně, ale také jsem přirozeně líná bytost, dovoluji si říct, tak jako každý. Nicméně jóga mi opravdu velmi pomohla v životě se posunout dál, vzdát se strachů, vzdát se tíhy v mém těle, osvobodit se a posunout se ve svém životě dál s důvěrou ve své vnitřní vedení.
Nerada bych se škatulkovala do role jogínky. Nejsem a ani nechci mít žádné nálepky, které by mě svazovali k určitému konceptu. Za co se považuji bude znít velmi selsky a stručně. Jednoduše jsem v první řadě člověk, žena a Češka. Ráda cvičím jógu a protože jsem velmi vnímavá vůči svému tělu, světu a přírodě, dovoluji si říct, že ji dokážu předávat mezi lidi a je mi obrovským potěšením tak konat.
Chvíle, kdy jsem s klienty a předávám jógu jsou krásné, božské a cítím se ve své síle, cítím, že opravdu žiju a to je ten hlavní impuls, proč konat v životě přesně to, co nás táhne. Dává nám to pocit opravdového naplnění, naplnění ve svém srdci a naplnění života.
Proč žádné škatulkování?
Nerada se škatulkuji do nějaké role a to dokonce ani do role Jogínky. Jsem prostě člověk a chci dělat to, co mi říká mé srdce a tělo. Jóga ctí určitá pravidla, která podle společnosti jsou daná. Nicméně současně jóga ctí Ahimsu, což znamená nenásilí a tak ve své podstatě, konám v souladu se sebou. Nicméně i přesto se nechci ztotožňovat s rolí Jógínky. Takového člověka si představuji opravu takového, který dodržuje všechna pravidla daná uměním Jógy.
Jedním z důvodů, proč to tak cítím je respekt ke svému přirozenému nastavení. Například moje tělo má rádo maso, cítím se po něm uzemněná, je mi teplo a mám sílu. Zkrátka nechci se vinit za to, že jako Jogínka bych neměla. Pokud přijde čas, kdy ho budu chtít přestat jíst úplně, tak přijde, pokud ne, tak se nic neděje.
Každopádně jógu miluju, cítím a je mi přirozená. Mým nejlepším studiem je moje tělo skrze něj se snažím jógu předávat mezi Vás. Momentálně je rok 2023 prosinec a v lednu roku 2024 přijde na svět moje první děťátko ve 35 letech. Jsem vděčná svému tělu a věřím, že jóga mi pomáhá být zdravá. Počala jsem děťátko přirozeně a těhotenství si užívám.
